prof. Tomáš Hlobil (FF UK, AV ČR)
Bernard Bolzano o obrazu, zobrazeném a jejich vzájemném vztahu. Vorstellen, abbilden, darstellen
20. 2. 2024, 16.00 (Jan Čejka Gallery)
Výzkum Bolzanových názorů na výtvarné umění se přednostně soustředil na představení Bernarda Bolzana jako autora předjímajícího vznik nefigurativního malířství dvacátého století. V dřívější studii jsem ukázal nepřesnost takového výkladu, neboť Bolzano přiřkl veškeré literaturou popsané modernistické momenty na čele s autonomií barev a tvarů výlučně umění pouhých barev a pouhých tvarů, nikoli malířství. Ve výkladu malířství přiznal rozhodující roli vyobrazení (Darstellung). Od schopnosti darstellen odvodil vyšší krásu a pravou uměleckost malířství ve srovnání s méně hodnotnými uměními pouhých barev a pouhých tvarů, neboť teprve darstellen propůjčuje malířství schopnost vyjádřit etické a náboženské ideje, pročež vznikají mistrovská díla (O dělení krásných umění § 35). Ústřední postavení pojmu Darstellung vybízí ke zkoumání dosud opomíjených Bolzanových úvah o tom, co je obraz (Bild), jaký je vztah mezi obrazem a zobrazeným (das Abgebildete) a co je vyobrazení (Darstellung). Bolzano se těmito tématy zaobíral ještě před napsáním obou estetických pojednání O pojmu krásna (1843) a O dělení krásných umění (1849) v rukopisných Filozofických denících z let 1811 až 1817 a 1827 až 1844, v korespondenci s pražským univerzitním profesorem filozofie Franzem Exnerem (1834), jakož i v hlavním filozofickém díle Vědosloví (1837). Rozmanitost pohnutek, jež k úvahám vedly, přiměla Bolzana přiřknout obrazu odlišné, někdy až protichůdné charakteristiky, v některých případech předjímající teorie pozdního dvacátého století. Přednáška postihne vývoj Bolzanových názorů na uvedené otázky ve zmíněných kognitivních a estetických textech s cílem ukázat, že Bolzano se těmito základními otázkami zabýval sice opakovaně a podnětně, nikoli však v podobě ucelené teorie. Studie nastíní důvody a příčiny uplatněného postupu.